|
|
Top hat for everyone: The image of Britain in the newspaper discourses of Czechoslovak exile and its Third Republic afterlife
Kłusek, Johana ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Brenner, Christiane (oponent) ; Cornwall, Mark (oponent)
Dizertace zkoumá obraz Británie v novinových diskurzech československého exilu během druhé světové války a popisuje, jakým způsobem ovlivnil poválečný vývoj země. Exulanti k Británii přistupovali jako k tomu Druhému a projektovali si do ní své vize stejně jako své obavy. Anglofilie pramenící z žité zkušenosti i z objektivních potřeb producentů diskurzu s sebou přinesla užitek i škodu. Čechům se na diskurzivní úrovni pomohla osvobodit od Němců jako odvěkých Druhých a zajistila jim bezpečný diskurzivní prostor ve válkou zbrutalizovaném světě. V kontextu poválečné geopolitické reality se však naděje, že by si Československo mohlo osvojit konzervativní i sociálně progresivní kvality Británie, ukázala jako lichá. Komunisté po válce přizpůsobili obraz Británie svým potřebám. Zatímco Británie bývalých exulantů, nyní demokratických socialistů, byla zpodobňována stále jako Československu nadřazená, komunistická Británie působila jako rovnocenný partner, který má přednosti i nedostatky. "Zrovnoprávnění" Británie přispělo k udržení iluze o oddanosti komunistů principům demokracie.
|
|
|
Vztahování se k druhému člověku v etice E. Levinase
VOLFOVÁ, Adéla
Práce je koncipována teoreticky a tvoří ji dvě hlavní kapitoly. Zabývá se etickou koncepcí vztahu k druhému člověku, kterou představuje francouzský filosof 20. století Emmanuel Levinas. Rozpracován je vztah mezi Já a Druhým, ve kterém je druhý člověk vždy prvotním centrem mého zájmu. Primárním znakem Levinasovy etiky je vykázat ji jako první filosofii. Jde mu tedy především o chápání metafyziky v čistě etickém pojetí. U Levinase dochází k události etického obratu, kdy nastává nahrazení dosavadní ontologie, jež se zaměřuje na teoretické poznání metafyzikou. Morálka je pojímána jako základ etického vztahu s druhou osobou. Tento interpersonální vztah je vždy vztahem asymetrickým a bytostně etickým. Levinasova etika je etikou odpovědnosti za Druhého, ve které je možné přiblížit se Druhému. Etika se zabývá pojetím transcendence, Nekonečna, exteriority a interiority.
|
|
|
Druhý u J.-P. Sartra a E. Lévinase
Tlapa, Tomáš ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tato diplomové práce je filosofickou interpretací problému intersubjektivity v díle Jeana- Paula Sartra (1905 - 1980) a Emmanuela Lévinase (1906 - 1995). V první části práce pojednává o Sartrově pojetí intersubjektivity, jak je vypracováno v díle Bytí a nicota. Kapitola o Sartrovi (po stručném úvodu do jeho filosofie) tematizuje jednotlivé aspekty Sartrovy teorie intersubjektivity. První část diplomové práce je zakončena kritikou Sartrovy teorie intersubjektivity, která nám umožňuje pojednat o Lévinasově pojetí intersubjektivity jako o koncepci alternativní. Jádrem interpretace Lévinasovy koncepce je kniha Totalita a nekonečno. Závěrečná část práce shrnuje hlavní rozdíly obou koncepcí. Klíčová slova: intersubjektivita, druhý, existence, svoboda, etika, Sartre, Lévinas
|
|
|
Tělo toho druhého. Erotické obsahy jako učivo ve výtvarné výchově
Ondřichová, Petra ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (vedoucí práce) ; Kornatovský, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem "Tělo toho druhého. Erotické obsahy jako učivo výtvarné výchovy." má charakter průzkumné sondy. Je zaměřená na erotiku v prostředí školské instituce. Tato práce se zabývá tělem a jeho erotickými obsahy ve výtvarné kultuře. Snaží se objasnit pojem erotika. Hledá její různé přesahy do oblasti filozofie, reklamy, školy, osobního a veřejného života. Tato práce je spjata především s výukou erotického tématu a problematiky začlenění erotiky do vyučovacích hodin výtvarné výchovy. Cílem je tedy zjistit, jak jsou děti/studenti k tomuto tématu senzitivní. Celý text je doplněn autentickými výpověďmi studentů, učitelů, ale i rodičů vztahující se k tématu erotika ve škole.
|
|
|
Dynamics of Everyday Life in Dialogue with Emmanuel Lévinas
Jandová, Tereza ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Bierhanzl, Jan (oponent) ; Novotný, Karel (oponent)
Hlavním cílem této práce je uchopit téma každodenního života z dynamického úhlu pohledu. Každodenní život definujeme jako přítomnost subjektu ve světě s druhým(-i) a tato charakteristika také určuje dva hlavní dynamické póly každodenního života: svět a druhého. Smyslem této disertace je ukázat, že právě odlišné postoje ke světu a k druhému v pracech Husserla a Lévinase následně zásadně ovlivňují pojetí každodenního života jako takového, stejně jako i nároky, které takováto pojetí poté kladou na subjekt. Kapitola věnovaná Husserlovi zdůrazňuje jeho pojetí světa jako horizontu, nenahraditelné postavení vnímání v našem přístupu ke světu a vznik jinakosti v jádru samotného subjektu. Oproti tomu Lévinas zdůrazňuje proces oddělení a zrození subjektu, přičemž svět a druhého chápe jako nedílné součásti tohoto nekonečného dění. Právě motivy závislosti a zodpovědnosti vůči jinakosti shledává tato práce jako zásadní rozdíl mezi Lévinasovým a Husserlovým přístupem. Zatímco Husserl nám nabízí subjekt ve světě, k němuž se váže vnímáním a v němž se setkává s druhým, Lévinas ukazuje subjekt, který se rodí do světa předreflexivního, vždy již intersubjektivního, od nějž se musí teprve osamostatnit. Každodenní život postavený na Lévinasově postoji je tedy vskutku dynamický proces, který je výsledkem dialogu s druhým,...
|
|
|
Slovo, na kterém záleží. Člověk a etika u Emmanuela Lévinase.
Vik, Dalibor ; Vogel, Jiří (vedoucí práce)
Studie v pěti kapitolách sleduje tematizaci člověka u francouzského myslitele Emmanuela Lévinase zejména v dílech De l'évasion (1935), De l'existence à l'existant (1947), Totalité et infini (1961) a Éthique comme philosophie première (1982), které představují různé etapy jeho filosofického vývoje. Nabízí výklad nejoriginálnějších Lévinasových pojmů, mapuje jejich postupnou genezi, zasazuje je do celkového kontextu jeho díla a načrtává další paralely či polemické výklady. Protože otázka po člověku vzniká u Lévinase obratem otázky po Bohu, na nějž se nemůžeme tázat jako na předmět, představuje jeho zkoumání člověka zároveň teologické téma par excellence. Studie se snaží prokázat, že Lévinasovy koncepce mohou být pro teologii inspirativní zejména: (1) v otázce metodologie, protože se vůči Bohu řídí striktně principem Sein-lassen a ukazuje, co se stane s naším myšlením, když toto nechat-být položíme jako východisko zkoumání; (2) v otázce revize některých teologických pojmů a jejich existenciálního obsahu; (3) jako důkladná analýza okrajových fenoménů, které systematická teologie jakožto onto-theo-logie marginalizovala či opomíjela, avšak s novým chápáním člověka se vracejí opět na scénu; (4) jako hermeneutický klíč k biblické exegezi; (5) jako zdroj podstatných úvah o primátu etiky, jež je podle Lévinase...
|
|
|
Emmanuel Levinas on human freedom and relation to the other
Hreško, Ján ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Vogel, Jiří (oponent)
Sloboda človeka a vzťah k druhému u Emmanuela Levinasa Ján Hreško ABSTRAKT Dizertačná práca pojednáva o filozofickom probléme slobody človeka z intersubjektívneho a etického hľadiska. Interpretuje a komplexne spracováva chápanie slobody u Emmanuela Levinasa a ukazuje, že tejto otázke vo svojich dielach venoval veľkú pozornosť. Práca vychádza predovšetkým z formulácie tohto problému v jeho hlavných povojnových dielach, no pokúša sa o jeho tematické spracovanie. Objasňuje v akom zmysle je sloboda spojená so základnými východiskami a ideami jeho etiky. Skúmanie sleduje konštitúciu slobody telesnej a ekonomickej bytosti. Vysvetľuje tézy o kritike, ospravedlnení a investitúre slobody. Osobitne sa zameriava na otázku postavenia človeka v histórii. A nakoniec približuje hlavnú Levinasovu tézu: zodpovednosť predchádza slobode. Súčasne si kladie otázky: V akom zmysle Levinas rozumel mnohoznačnému pojmu sloboda? Je u Levinasa prítomný jeden, alebo viac pojmov slobody? Aký je vzťah medzi mojou slobodou a slobodou druhého? Čo znamená, že prijatie etického nároku nezávisí od mojej vôle a voľby? A aký je pozitívny význam nekonečnej zodpovednosti za iného? Hlavnú tézu práce možno vyjadriť takto: podľa Levinasa ma práve prijatie vlastnej nevypočítateľnej zodpovednosti robí ľudským a pomáha mi nesústrediť sa na vlastný...
|
|
|
Development of adolescent identity in selected novels by John Green
Tomanová, Michaela ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Americký autor literatury pro mládež John Green ve svých knihách často ztvárňuje postavy, které byly zasaženy smrtí blízké osoby, zažily traumatizující událost či trpí nemocí, která je určitým způsobem omezuje. Protože adolescence je důležité a citlivé období jedince, ve kterém se poprvé plně utváří a upevňuje identita, tyto zážitky musí nutně ovlivňovat jejich způsob vnímání sebe sama. Tato diplomová práce se zabývá tím, jak si dospívající hrdinové ve dvou vybraných dílech od Johna Greena - The Fault in Our Stars (2012) a Looking For Alaska (2005) - utvářejí svou vlastní identitu a současně se vyrovnávají se smrtí a/nebo traumatem. Jako teoretický rámec analýzy slouží koncept (inter)subjektivity od literárních kritiček Robyn McCallum a Karen Coats, který se zabývá opozicí mezi jedincem a jeho okolím. Tento základ je pak doplněn o koncept psychologického vývoje od Jamese E. Marcii. Středem a podstatou stabilní dospělé identity jsou mezilidské vztahy, nutné pro úspěšné začlenění do společnosti. V případě, že chybí, je jedinec marginalizován jako riziko pro ostatní, případně umírá jako důsledek svého statusu. KLÍČOVÁ SLOVA John Green, literatura pro mládež, adolescence, dospívání, identita, Other, smrt, zármutek, smrtelná nemoc, The Fault in Our Stars, Looking for Alaska
|
|
| |
|
|
Slovo, na kterém záleží. Člověk a etika u Emmanuela Lévinase.
Vik, Dalibor ; Vogel, Jiří (vedoucí práce)
Studie v pěti kapitolách sleduje tematizaci člověka u francouzského myslitele Emmanuela Lévinase zejména v dílech De l'évasion (1935), De l'existence à l'existant (1947), Totalité et infini (1961) a Éthique comme philosophie première (1982), které představují různé etapy jeho filosofického vývoje. Nabízí výklad nejoriginálnějších Lévinasových pojmů, mapuje jejich postupnou genezi, zasazuje je do celkového kontextu jeho díla a načrtává další paralely či polemické výklady. Protože otázka po člověku vzniká u Lévinase obratem otázky po Bohu, na nějž se nemůžeme tázat jako na předmět, představuje jeho zkoumání člověka zároveň teologické téma par excellence. Studie se snaží prokázat, že Lévinasovy koncepce mohou být pro teologii inspirativní zejména: (1) v otázce metodologie, protože se vůči Bohu řídí striktně principem Sein-lassen a ukazuje, co se stane s naším myšlením, když toto nechat-být položíme jako východisko zkoumání; (2) v otázce revize některých teologických pojmů a jejich existenciálního obsahu; (3) jako důkladná analýza okrajových fenoménů, které systematická teologie jakožto onto-theo-logie marginalizovala či opomíjela, avšak s novým chápáním člověka se vracejí opět na scénu; (4) jako hermeneutický klíč k biblické exegezi; (5) jako zdroj podstatných úvah o primátu etiky, jež je podle Lévinase...
|
host ::
RSS.